Kamenný mlýn na Krišnově dvoře: Od zrna k čerstvé mouce

Na Krišnově dvoře najdete místo, kde se potkává tradice, zemědělství a každodenní život farmy.

Je jím náš kamenný mlýn.

Z obilného zrna v něm vzniká mouka, kterou používáme na farmě při pečení chleba a dalšího pečiva a kterou také dodáváme našim zákazníkům a odběratelům. Díky mlýnu tak můžeme část cesty od pole až k hotovému chlebu zvládnout přímo na farmě.

Mlýn v nejstarší budově farmy

Budova dnešního mlýna patří k nejstarším budovám na Krišnově dvoře. Už dávno před rokem 1850 sloužila jako sýpka – místo, kde se uchovávalo obilí.

V roce 1998 jsme tuto historickou budovu přeměnili na fungující mlýn.

Staré hospodářské stavení tak dostalo nový život. Místo, kde se kdysi obilí skladovalo, dnes obilí také zpracovává.

Je to pro nás krásné propojení minulosti se současností.

Proč právě kamenný mlýn?

Obilné zrno se mlelo pomocí kamene už po tisíce let.

Princip je jednoduchý: mezi dvěma mlýnskými kameny se zrno postupně rozemílá. Horní kámen se otáčí nad spodním a obilí je rozdrceno a rozemleto na mouku.

Moderní průmyslové mlýny používají především jiné technologie, například válcové mletí. Kamenné mletí naproti tomu zachovává tradiční způsob zpracování celého zrna. Na Krišnově dvoře proto používáme kamenný mlýn především pro výrobu celozrnných mouk.

Celé zrno v každém kousku

U celozrnné mouky se zpracovává celé obilné zrno – nejen jeho vnitřní část.

To znamená, že v mouce zůstávají také části zrna, které jsou při výrobě běžné bílé mouky oddělovány.

Výsledkem je mouka s charakteristickou vůní, chutí a strukturou.

Právě proto má celozrnná mouka své specifické místo v tradičním pečení. Je výraznější, sytější a dobře se hodí například pro kváskový chléb.

Na Krišnově dvoře chceme, aby mouka nebyla pouze průmyslovým produktem, ale skutečným pokračováním toho, co začalo na poli.

Od pole až k mouce

Naše představa je jednoduchá.

Obilí vyroste v půdě, o kterou se staráme. Po sklizni se zrno očistí, uskladní a následně zpracuje v našem mlýně.

Teprve potom se z něj stává mouka.

Tento způsob nám umožňuje lépe vidět celý proces výroby potravin.

Pole → obilí → mlýn → mouka → chléb.

Čím více těchto kroků dokážeme zvládnout na jednom místě, tím lépe rozumíme tomu, co jíme a jak naše potraviny vznikají.

Než zrno vstoupí mezi kameny

Kvalitní mouka nezačíná až u mlýnského kamene.

Nejdříve je potřeba kvalitně připravit samotné obilí.

Proto používáme několik zařízení, která pomáhají zrno před mletím vyčistit a připravit. Patří mezi ně dopravník a čistička na obilí. U celozrnného mletí je čistota zrna zvlášť důležitá, protože se zpracovává celé zrno včetně jeho povrchových částí.

Teprve čisté a připravené zrno může putovat mezi kameny.

Co všechno v mlýně meleme?

Konstrukce našeho mlýna umožňuje vyrábět více druhů mouky.

Nyní meleme pšenici a žito. Produkci je možné rozšířit o ječmen, špaldu nebo směsi obilovin a dalších plodin. Dnes v nabídce najdete různé druhy pšeničné mouky a žitné mouky.

Každá z nich má své využití.

Z pšeničné mouky můžeme připravit chléb, pečivo nebo nejrůznější sladké i slané pokrmy. Žitná mouka je základem tradičních žitných a kváskových chlebů. Další druhy mouky rozšiřují možnosti domácího pečení a vaření.

Čerstvá mouka

Jednou z výhod vlastního mlýna je možnost mlít mouku průběžně podle potřeby.

Nemusíme být pouze závislí na dlouhém skladování průmyslově vyrobené mouky. Mouku můžeme připravovat čerstvě a následně ji využít na farmě nebo dodat zákazníkům.

Čerstvě namletá mouka má také výraznou vůni a chuť, kterou člověk pozná už při otevření pytlíku.

A potom přijde další krásná část celého procesu – pečení.

Z obilí, které vyrostlo v zemi, se díky lidské práci stane chléb, který se objeví na stole.

Mlýn jako součást soběstačnosti

Kamenný mlýn pro nás není jen samostatný podnik.

Je součástí širší myšlenky Krišnova dvora – propojit zemědělství, zpracování potravin a každodenní život na jednom místě.

Když vypěstujeme obilí a dokážeme ho sami zpracovat, zkracujeme cestu mezi polem a člověkem.

Místo anonymního produktu z regálu vzniká něco, u čeho můžeme znát jeho původ.

Více víme o půdě, na které obilí vyrostlo.

Více víme o způsobu jeho zpracování.

A více víme o člověku, který se o celý proces staral.

Návrat ke starému řemeslu

Mlynářství patří mezi velmi stará lidská řemesla.

Po staletí lidé hledali způsoby, jak přeměnit obilí na mouku. Od jednoduchých kamenných drtidel a ručních žernovů postupně vznikaly větší mlýny poháněné zvířaty, vodou nebo větrem. Později přišla průmyslová revoluce a s ní nové technologie mletí.

Kamenný mlýn na Krišnově dvoře tuto starou tradici připomíná.

Možným krokem směrem ke kořenům je tzv. žentour – zařízení, které jde využít k pohonu pomocí volů nebo koní.

Jde o krásné připomenutí doby, kdy zemědělství nebylo od člověka oddělené množstvím techniky a průmyslových procesů.

Když se z práce stane potravina

Na mlýně je krásné především to, že člověk může vidět výsledek své práce.

Na začátku je malé obilné zrno.

Nenápadné, suché a tvrdé.

Pak přijde mlýn.

A z něj vychází mouka.

Z mouky se upeče chléb.

A chléb se nakonec objeví na stole.

Je to jednoduchý příběh, ale připomíná nám něco důležitého:

Potraviny nevznikají v obchodě. Vznikají v půdě, v práci lidí a v péči o krajinu.

Mlýn, který spojuje minulost s budoucností

Kamenný mlýn na Krišnově dvoře nám připomíná, že některé staré způsoby mají své místo i v dnešní době.

Nejde o návrat do minulosti za každou cenu.

Jde o hledání toho, co má smysl zachovat.

Péči o půdu.

Úctu k obilí.

Poctivé zpracování potravin.

Propojení farmy a lidí, kteří její produkty používají.

A radost z toho, že můžeme vzít zrno, které vyrostlo v naší krajině, a proměnit ho vlastníma rukama v něco tak základního a krásného, jako je čerstvá mouka a domácí chléb.

To je příběh kamenného mlýna na Krišnově dvoře.